Kralupské volejbalistky

Výsledky – trunaje

• Sezona 2001/2002
• Sezona 2002/2003
• Sezona 2003/2004
• Sezona 2004/2005
• Sezona 2005/2006
• Sezona 2006/2007
• Sezona 2007/2008
• Sezona 2008/2009
• Sezona 2009/2010

Sezona 2001/2002

DORTOVÝ TURNAJ Roztoky u Prahy … 9. 6. 2002

Náš první turnaj. Zúčastnily se týmy Kralupy "A", Kralupy "B", Roztoky, Olymp, Slávie, Dědina. Potěšila nás výhra nad Olympem. Nicméně jsme nepostoupili ze skupiny a celkově obsadili šesté místo.

KRALUPSKÝ POHÁR Kralupy nad Vltavou … 15.6. 2002

Turnaj pořádalo družstvo žákyň Kralup nad Vltavou "A" Po velmi slabém výkonu a boji s nepřízní počasí (nedohrálo se kvůli dešti), jsme skončili na posledním šestém místě.

Sezona 2002/2003

POHÁR NAĎEJÍ Tachov … 30. 11. – 1. 12. 2002

Náš první víkendový turnaj. Sérii Pohár nadějí pořádá VSK Baník Sokolov pro mladší žákyně (letos ročníky 1989 a mladší). Každé ze zúčastněných družstev pořádá jedno kolo. Bydlí se na karimatkách a ve spacácích v tělocvičnách. Máme k dispozici snídani v sobotu a v neděli, večeři v sobotu. Turnaj začíná v sobotu ráno, končí se v neděli po poledni. Osm kvalitních soupeřů = sedm kvalitních zápasů během víkendu - nemá to chybu. Letos se zúčastní družstva: Teplice-Šanov, VSK Děčín, VK Tachov, Loko Plzeň, VSK Baník Sokolov, Baník Příbram, Zlatá volejbalová Ústí nad Labem. I když se nám většinou se staršími děvčaty nepodařilo ani jednou zvítězit, zanechali jsme sympatický dojem.

VÁNOČNÍ TURNAJ Roztoky u Prahy … 8. 12. 2002

Zajeli jsme si zahrát do Roztok . Turnaj byl vyhlášen pro starší žákyně a rozdíl až tří let byl znát.. Ale jako zkušenost, dobré-i když například při zápase s Příbramí jsme skoro potřebovali helmy :-)). Na turnaj přijela družstva Příbrami, Neratovic, Tuchlovic. Zúčastnily se samozřejmě i domácí Roztoky u Prahy. Skončili jsme na posledním místě.

POHÁR NADĚJÍ Příbram … 1. – 2. 3. 2003

Zahráli jsme si ještě na jednom turnaji série Poháru nadějí, tentokrát pořádaný týmem Baník Příbram. I když jsme byli posíleni staršími hráčkami (ročník 1989), podali jsme rozpačitý výkon a opět neuspěli ani v jednom zápase.

Sezona 2003/2004

POHÁR NAĎEJÍ Sokolov … 4. 10. – 5. 10. 2003

Sérii Pohár nadějí pořádá VSK Baník Sokolov pro mladší žákyně (ročníky 1990 a mladší). Letos absolvujeme všechny turnaje. Každé ze zúčastněných družstev pořádá jedno kolo. Bydlí se na karimatkách a ve spacácích v tělocvičnách. Máme k dispozici snídani v sobotu a v neděli, večeři v sobotu. Turnaj začíná v sobotu ráno, končí se v neděli po poledni. Osm kvalitních soupeřů = sedm kvalitních zápasů během víkendu - nemá to chybu. Letos se zúčastní družstva: Teplice-Šanov, VSK Děčín, VK Tachov, Loko Plzeň, VSK Baník Sokolov, ŠSK Habartov, Zlatá volejbalová Ústí nad Labem. Máme výhodu, že většina hráček je mladších a budeme moci hrát ještě příští ročník. Především se oťukáváme, ale již se dostavují i výsledky. Máme první tři výhry!

POHÁR NAĎEJÍ Kralupy nad Vltavou … 18. 10. – 19. 10. 2003

Další kolo Poháru nadějí jsme pořádali v Kralupech. Určitě jsme se rodičům líbili. Tři vítězné zápasy, dvě prohry v tie-breaku, můžeme být spokojeni.

POHÁR NADĚJÍ Tachov … 1. 11. – 2. 11. 2003

Třetí kolo Poháru nadějí pořádal VK Tachov. Už jsme zde byli vloni, moc se nám tu líbí. Pěkná sportovní hala, vedle bazén, který jsme letos stihli opět navštívit. Dvě výhry jsou trošku ústupem ze slávy, těší ale vyrovnaný zápas s Ústím nad Labem, favoritem soutěž.

POHÁR KRAJŮ Mladá Boleslav … 8. 11. 2003

Vyrazili jsme i na jeden turnaj Poháru krajů, který tentokrát pořádal klub AŠ Mladá Boleslav. Turnaj je vyhlášen pro starší ročníky, přesto jsme se neztratili a zanechali slušný dojem.

POHÁR NADĚJÍ Teplice-Šanov … 29. 11. – 30. 11. 2003

Další kolo Poháru nadějí, tentokrát je pořádající oddíl Teplice-Šanov. Jediný turnaj, kde se dá spát v hotýlku. Moc se nám tam líbilo, je to přece jen lepší, než spacák a karimatka. Hlavně Veruš si to vyloženě užila. Podařilo se nám třikrát vyhrát.

POHÁR NADĚJÍ Plzeň … 17. 1. – 18. 1. 2004

Páté kolo Poháru nadějí pořádala Lokomotiva Plzeň. Lokotka má krásnou halu, ale je stále plně vytížená, takže na nás zbyla tzv. rozcvičovna. No nic moc. Děsivé katakomby. Jsou zde za sebou dvě hřiště, ale místa je opravdu málo, nízké jsou i stropy. No, nedá se svítit, podmínky mají všechna družstva stejné. Zase jsme vyhráli tři zápasy. Potěšil výkon se Sokolovem, kde jsme sice udělali ostudu v tie-breaku (3:15 je opravdu hrůza :-((( ), ale vyhraný set nad bezkonkurenčně vedoucím týmem soutěže se počítá.

POHÁR NADĚJÍ Habartov … 31. 1. – 1. 2. 2004

Další díl seriálu Poháru nadějí, tentokrát v Habartově. Habartov je město nedaleko Sokolova. Odjeli jsme jen v sedmi. Přihlásily se choroby a školní lyžařské výcviky. Pět z nás pak v neděli jelo rovnou do Lužických hor za svou třídou. Turnaj se nám povedl. Kromě proher s týmy Sokolova a Ústí (asi nejlepší družstva soutěže), jsme prohráli po urputném boji už jen s Habartovem. Zatím nejlepší výkon seriálu. Nešikovné bylo jen přejíždění do asi pět kilometrů vzdálené druhé tělocvičny. Sedm lidí na takovýto turnaj není zrovna mnoho. Měli jsme toho v neděli opravdu plné zuby.

POHÁR NADĚJÍ Ústí nad Labem … 28. 2. – 29. 2. 2004

Sedmé, předposlední kolo Poháru nadějí pro změnu pořádala Zlatá volejbalová škola Ústí nad Labem. Jak se nám v Habartově dařilo, tentokrát nevycházelo vůbec nic. Skvrnou na kráse byla neúčast Plzně. Organizátoři poslepovali osmý tým z děvčat různých klubů. Od nás si tam skvěle zahrála Verča s Karolínou. My jsme kromě výhry nad tímto družstvem (a to ještě s odřenýma ušima v tie-breaku) prohráli úplně všechno. Slušné čtvrté místo v průběžném pořadí Poháru nadějí se nám "podařilo" opustit.

POHÁR NADĚJÍ Děčín … 10. 4. – 11. 4. 2004

Poslední kolo Poháru nadějí pořádá tradičně klub VSK Děčín. Nepodařilo se nám navázat na slušné výkony především v Habartově, ale i v jiných turnajích. Dva vyhrané zápasy je spíše podprůměr. Kromě pěkného boje s Plzní byly ostatní zápasy spíše utrpení. V neděli odpoledne jsme absolvovali slavnostní zakončení s předáváním pohárů a cen.
Celkově jsme obsadili páté místo. V silné konkurenci si tohoto umístění velice ceníme. Celou sérii jsme absolvovali poprvé, odehráli jsme 56 zápasů s kvalitními soupeři. Nebýt vyloženě nepovedených turnajů v Ústí a Děčíně, mohlo to být ještě lepší. Máme ale před sebou příští ročník, většina z nás totiž ve vypsané věkové kategorii může hrát i příští sezonu.

Konečné výsledky Poháru nadějí 2003/2004

Sezona 2004/2005

POHÁR NAĎEJÍ Sokolov … 25. 9. – 26. 9. 2004

Pohár nadějí pořádá již řadu let VSK Baník Sokolov. Zúčastní se 8 týmů, každý pořádá jeden turnaj. Letos je vyhlášen pro ročníky 91, takže mohou hrát jen některé z nás. Bydlíme v tělocvičnách ve spacácích na karimatkách, náklady jsou stlačeny na minimum. Jedinou skvrnou byl výpadek turnaje v Ústí. Tradiční účastník údajně nebyl schopen zajistit prostory pro konání. :-((. Hrajeme celou sérii podruhé. Letos budou našimi soupeři stejně jako v předešlé sezoně týmy Sokolova, Tachova, Habartova,Plzně, Ústí nad Labem, Děčína a Teplic (Šanov). Do prvního kola jsme vstoupili úspěšně, jedna prohra ze sedmi zápasů, a to ještě část z nás odjela v sobotu večer. V neděli jsme hráli mistrák Krajského poháru.

POHÁR NAĎEJÍ Kralupy nad Vltavou … 23. 10. – 24. 10. 2004

Druhé kolo Poháru nadějí jsme pořádali doma. Zdárně jsme zdolali všechny soupeře a usadili jsme se na čele průběžného pořadí

VÁNOČNÍ TURNAJ Zruč nad Sázavou … 6. 11. 2004

Tradiční turnaj, kterého jsme se zúčastnili poprvé, v předchozích letech nám vždy kolidoval s horami. I letos jsme se museli rozdělit, část z nás odjela do Plzně na další kolo Poháru nadějí. Po skončení se zbytek mladších přesunul za nimi. Ještě že nás je tolik :-)). Letos přijelo 20 týmů. V krásné zručské hale jsme se dostali až do finále. V tom jsme na konec v časovém presu (finále se hrálo na jeden set do patnácti, protože Zruč hostila večer zápas extraligy žen) neuspěli. I tak, druhé místo je vynikající.

POHÁR NADĚJÍ Plzeň … 6. 11. – 7. 11. 2004

Třetí kolo Poháru nadějí hostila Plzeň. Nám turnaj kolidoval s Vánočním turnajem ve Zruči nad Sázavou, takže odjela jen část a druhá část dorazila až v sobotu večer a do zápasů se zapojila až v neděli. V příšerných rozcvičovnách pod velkou halou jsme pokračovali v pěkných výkonech. Zaváhali jsme jen jednou.

ČESKÝ POHÁR Ústí nad Labem … 13. 11. – 14. 11. 2004

Poprvé hrajeme Český pohár žákyň, který organizuje Český volejbalový svaz. V Ústí proběhla kvalifikace, ze které se podle výkonnosti sestaví tři osmičky v Čechách a dvě na Moravě. Po dvou turnajích nejslabší osmička končí a hraje se o postup do finálového turnaje. Tento turnaj je společný pro Čechy i Moravu a účastní se 24 týmů. Hraje se ve školách, spí v hotelu - je to zase něco jiného. V naší skupině máme dva týmy, se kterými hrajeme Pohár nadějí, ale pokud se dostaneme do dalších bojů, určitě narazíme i na nám neznámé soupeře. Po střídavých úspěších jsme z kvalifikace postoupili a budeme hrát ve druhé osmičce.

POHÁR NADĚJÍ Teplice-Šanov … 27. 11. – 28. 11. 2004

Další kolo Poháru nadějí jedeme hrát do Teplic. Tady se nám líbí, bydlíme v hotelu. Turnaj opět koliduje s Krajským přeborem, takže část z nás odjíždí v sobotu večer na nedělní mistrák. Tentokrát jsme zaváhali a zbytečně vypustili tři zápasy. Hlavně prohra s Ústím byla vyložené fiasko. Ještě nás to možná bude mrzet.

ČESKÝ POHÁR Praha … 4. 12. – 5. 12. 2004

1. kolo Českého poháru pořádal tým Španielka Řepy. Máme to kousek, v sobotu jsme jeli spinkat domů. Asi to pomohlo, víkend se vydařil. Po prvním kole zůstáváme ve druhé osmičce.

ČESKÝ POHÁR Tachov … 15. 1. – 16. 1. 2005

2. kolo Českého poháru se hrálo v Tachově. Známé prostředí nám svědčilo. Možná i proto, že jsme zase bydleli v hotýlku. Po druhém kole zůstáváme ve druhé osmičce.

POHÁR NADĚJÍ Habartov … 22. 1. – 23. 1. 2005

Páté kolo Poháru nadějí hostil Habartov. Hrozná cesta za neustálého sněžení. Na místo jsme dorazili až pozdě večer. Přesto jsme nezaváhali a vyhráli všechny zápasy.

ČESKÝ POHÁR Ústí nad Labem … 5. 2. – 6. 2. 2005

3. část Českého poháru se opět hrála v Ústí nad Labem. Notoricky známé místo. Hrálo se už za účasti moravských družtev. Rozhodně jsme se neztratili a pojedeme do Přerova na finále!

POHÁR NADĚJÍ Tachov … 19. 2. – 20. 2. 2005

Předposlední kolo - výpadek Ústí, které nedorazilo ani na tento turnaj - rozhodlo, že o vítězi celé série se bude bojovat na posledním turnaji v Děčíně. V Tachově jsme prohráli jediný zápas, právě s Děčínem.

ČESKÝ POHÁR Přerov … 5. 3. – 6. 3. 2005

Závěrečný turnaj Českého poháru hostil tradičně Přerov. Máme to daleko, ale v pohodě jsme v pátek večer dorazili na ubytovnu. V sobotu ráno jsme už byli na kurtech. Moc jsme se nevytáhli, vyhráli jsme jen tři zápasy. Celkové 21. místo v celostátním pořadí - je to málo? Mohli jsme dopadnout lépe? Asi ano, výpadek právě v Přerově nás připravil o slušnější umístění. Na druhou stranu jsme ČP hráli poprvé a byla to skvělá zkušenost. Už se těšíme na příští ročník!

POHÁR NADĚJÍ Děčín … 13. 4. – 14. 4. 2005

Poslední turnaj Poháru nadějí, tradičně v Děčíně. S domácím týmem bojujeme o první místo. Pokud vyhrajeme, nebo prohrajeme v tie-breaku, budeme první. Bohužel se nepodařilo uhrát ani ten jeden set. Obsadili jsme tak celkově druhé místo se ztrátou jediného bodu. Rozhodovalo se ale úplně jinde - především na nepodařeném turnaji v Teplicích. I druhé místo je ale krásné. Je škoda, že už jsme starší a příští ročník hrát nemůžeme. Naše následovnice tento turnaj hrát nechtějí a tak po pěti letech Kralupy účast na tomto skvělém turnaji ukončily. Je to velká škoda, protože tak kvalitní zápasy jsou pro mladé hráčky obrovskou školou.

MEMORIÁL J. LAKOMÉHO Přerov … 6. 5. – 8. 5. 2005

Letos jsme se podruhé vypravili do dalekého Přerova. Tentokrát místní oddíl pořádal další ročník mezinárodního Memoriálu J. Lakomého. Turnaj byl třídenní, začínalo se už v pátek odpoledne. Takže jsme dostali volno ve škole a ráno vyrazili. Bydleli jsme v příjemném motorestu asi deset kilometrů od Přerova. Po rozpačitém výkonu na Českém poháru, kdy jsme se v Přerově moc nepředvedli, jsme si napravili reputaci a skvěle obsazený turnaj (účast týmů ze Slovenska, Moravy a Čech) jsme vyhráli. Navíc Áňa vyhrála nejlepší nahravačku turnaje. Šli jsme sice až ze třetího místa ve skupině, ale v dalších zápasech jsme postupně vyřadili taková zvučná jména jako Frýdek-Místek, Nový Jičín, Tábor a Prahu Řepy. Paráda …

1. ROČNÍK TURNAJE Komárov … 11. 6. 2005

Na úplný závěr sezony jsme si ještě odjeli zahrát do Komárova u Hořovic. Náš soupeř z Krajského přeboru pořádal první ročník turnaje žákyň. Tři z nás na stejném turnaji hrály za výběr Středočeského kraje. Ve velké zimě a občasném dešti jsme prohráli v semifinále. V zápase o třetí místo jsme už nezaváhaly, takže i zde jsme byli "na bedně"

BUDAPEŠŤ … 18. 6. – 19. 6. 2005

Tři z nás ještě odjely se staršími děvčaty na mezinárodní turnaj do Budapešti. Jelo se již v pátek ráno, cesta byla děsivá (hrozné vedro). Na místo jsme dorazili až večer (cestou jsme nakládali hráčky z Komárna). V sobotu i v neděli se celý den hrálo. Z Budapešti jsme viděli jen cestu z ubytovny do haly a zpět. V neděli jsme dorazili domů lehce po půlnoci. S potěšením můžeme konstatovat, že naše spoluhráčky (Áňa, Pavla a Renata) se vůbec neztratily a předvedly slušné výkony. Celkově obsadily páté místo. Byla to zase zkušenost. Příští sezonu pojedeme všichni a snad se nám podaří i prohlédnout Budapešť.

Sezona 2005/2006

Memoriál Evžena Kučery, Frýdek-Místek … 10. 9. – 11. 9. 2005

10. - 11. 9. 2005 jsme absolvovali první letošní turnaj. Odjeli jsme do Frýdku-Místku, kde pořádali mezinárodní Memoriál Evžena Kučery starších žákyň. Na turnaj přijelo šestnáct týmů ze Slovenska, Moravy a Čech: Frýdek-Místek A,B, PVK Přerov, ŠSK ŽU Žilina A,B, TJ OP Prostějov, KCM Pardubice, TJ Slovácká Slávia Uherské Hradiště, VK KP Brno, ŠSK Demolova Jihlava, TJ Nový Jičín, MITTAL Ostrava, TJ ZŠ Přímětice, KCM Severomoravský kraj.
Cestu dlouhou více než 400 km jsme tentokrát absolvovali vlakem. Vyjeli jsme už v pátek před polednem. Asi v sedm večer jsme byli na místě. Po deseti minutách jsme se ukodrcaní dostali k ubytovně. No prostě Výlet pana Broučka.
V sobotu ráno jsme asi dvacet minut pochodovali do krásné nové haly, postavené při základní škole. V hale byli tři kurty, jedna skupina ještě hrála ve staré tělocvičně. Celkem tedy byly k dispozici čtyři hřiště. Začínalo se zápasy ve čtyřech skupinách, kde se bojovalo o nasazení v semifinále. V osm hodin jsme tedy sehráli první zápas s KCM Pardubice. Zápasy ve skupinách se hrály do patnácti. Vstup do turnaje se nám opravdu nepovedl. Prohra 2:0 (4:15, 10:15) s týmem, který na konec obsadil poslední místo a navíc s takovým rozdílem :-(((( - nic moc. Následovalo slavnostní zahájení a po něm se již naplno rozběhly boje. Postupně jsme porazili Púchov a Uherské Hradiště. Do semifinále jsme šli ze druhého místa. Pokračovali jsme výhrami nad Žilinou A a Novým Jičínem. Poslední zápas jsme hráli s pořádajícím klubem. Frýdek-Místek nám chtěl oplatit prohru z jarního utkání v Přerově. A povedlo se mu to. Nekladli jsme odpor a ostudně prohráli rozdílem třídy (11:25, 7:25). Po sobotě bylo jasné, že v neděli budeme pokračovat boji o páté až osmé místo.
V neděli nás čekal Prostějov. Tým, který známe z Českého poháru. Na zápasy jsme měli vyrovnanou bilanci 1:1. Ranní zápasy nám nedělají dobře - opět jsme po ospalém výkonu odešli "spráskaní" z kurtu (11:25, 16:25). V utkání o sedmé místo jsme už nezaváhali. Hlavně v koncovce prvního setu (hráli jsme opět s Uherským Hradištěm) jsme prokázali bojovnost (26:24). Rychle jsme zabalili - ani jsme nemohli čekat na slavnostní zakončení - a upalovali na vlak. Cesta proběhla v pohodě a po sedmi hodinách jsme (už) vystupovali v Kralupech.
Co dodat? Jako první turnaj po prázdninách - vynikající soupeři - fajn. Výkon nás neuspokojil, hlavně odevzdané výkony proti Frýdku-Místku a Prostějovu byly zklamáním. Sedmé místo v tak nabité konkurenci rozhodně není špatné, ale s nasazením v zápasech rozhodně nemůžeme být spokojeni.

Kvalifikace Českého poháru žaček 2005, Ústí nad Labem … 12. 11. – 13. 11. 2005

12.-13.11. proběhla v Ústí nad Labem kvalifikace Českého poháru žaček. 24 týmů bojovalo o postup do dvou osmičlenných skupin, které budou pokračovat na dalších turnajích. Odjížděli jsme v sobotu brzy ráno. Ubytovaní jsme byli v Interhotelu Bohemia, který dobře známe z minulých let. Společně s námi cestoval i tým Mikovic. Standardní zázemí ústeckého volejbalu - tři školy, šest kurtů. Po lehkém bloudění stejně vyhlížejícími sídlišti jsme našli školu, ve které jsme následně odehráli základní skupinu. Ve skupině jsme měli týmy ZŠ Laudova, Kometu "B" a VŠ Plzeň. Mikovice pak Lokotku Plzeň, Kometu "A" a Dansport.
Hráli jsme poměrně slušně, nejtěžší soupeřky byly hráčky VŠ Plzeň. S těmi jsme nakonec prohráli v Tie-breaku, který jsme totálně nezvládli. Do dalších bojů jsme přesto postupovali v pohodě z druhého místa. Mikovice se moc nepředvedly a všechny zápasy ve skupině prohrály. Je pravda, že Markéta několik let nenahrávala. I tak podala skvělý výkon. Problém byl spíš v příjmu a útoku, kdy se jen obtížně pokládaly balony. Také chyběla motivace, i kdyby Mikovice všechno vyhrály, stejně by nemohly v ČP pokračovat (věk). Po odehrání zápasů ve skupinách nastalo stěhování - a jak jinak, každý tým do jiné školy. Přesuny nebyly jednoduché, ale všechno proběhlo a mohli jsme pokračovat posledními sobotními zápasy. Po odehrání jsme se navečeřeli a odjeli relaxovat do hotelu. V sobotu ráno po komplikovaném přesunu na snídani a následně na sportoviště (zbyla nám jen dvě auta - někteří rodiče odjeli večer domů) jsme pokračovali v bojích v různých školách. Opět jsme předvedli nevyrovnané výkony. Po skvělém zápase s Olympem (i přes prohru), následoval slabší výkon proti Ústí a totální výpadek proti Šanovu :-((. Nicméně celkově jsme dopadli slušně. Postoupili jsme z kvalifikace a budeme hrát druhou osmičku. Mikovice sehrály také tři zápasy, které tentokrát bez problémů vyhrály.

Kvalifikace Českého poháru kadetek 2005, Přerov … 18. 11. – 20. 11. 2005

18. - 20.11. 2005 proběhla v Přerově kvalifikace Českého poháru kadetek. Turnaj začínal již v 15.00 v pátek (my jsme hráli až v 18.00 hod.). Zúčastnilo se 32 týmů z Čech a Moravy, které bojovaly o postup do Českého poháru (budou se hrát tři osmičky). Ráno v půl desáté jsme odjížděli z Kralup. Cesta proběhla v pohodě (jeli jsme auty) a tak jsme už po jedné hodině zaparkovali u motorestu Osečanka, kde jsme měli zajištěno ubytování. Zabydleli jsme se a ve čtyři hodiny nastal přesun na sportoviště. Hráli jsme ve známé hale, kde jsme loni zazářili na Memoriálu L.Lakomého žákyň. Tentokrát se nám bohužel nedařilo. V pátek jsme hráli jeden zápas, který jsme ještě dokázali vyhrát. Následovala večeře a přesun na Osečanku. V sobotu ráno jsme plni elánu nastoupili do dalších bojů. Následovala jedna sprcha za druhou. Z pěti zápasů jsme dokázali vyhrát jen jeden. Tím jsme byli odkázáni hrát nejslabší skupinu a v podstatě jsme ztratili šanci hrát Český pohár. Na víkend, kdy jsme prohrávali jeden zápas za druhým s týmy se kterými se dalo v pohodě hrát budeme dlouho vzpomínat. V neděli jsme odehráli dva zápasy, které jsme v sice vyhráli, ale už opravdu o nic nešlo. Některé z nás odjely rovnou z Přerova domů (taneční). My ostatní jsme na Osečance zabalili, naobědvali se a vyrazili domů. Cesta, byť za stálého sněžení proběhla dobře, kolem šesté jsme byli doma. Co dodat? Spíš než to, že se kadetky neprobojovaly do hlavní soutěže (a vlastně kromě Krajského přeboru nemají co hrát) nás mrzí předvedený výkon. Nenavázali jsme na úspěšné loňské vystoupení a dá se říci, že jsme si udělali ostudu.

Český pohár žákyň, Praha … 3. 12. – 4. 12. 2005

První kolo Českého poháru žákyň (druhou osmičku) pořádala 3.-4.12. 2006 Španielka Řepy. Známé prostředí kousek od domova (hráli jsme tu již loni) nám tentokrát svědčilo. Po rozpačitém začátku jsme se rozehráli a bez jediné prohry postoupili do první osmičky. Dokonce jsme vyhráli dvakrát v tie-breaku - že by se blýskalo na lepší časy? :-). Už se těšíme do Teplic, kde bude v lednu Český pohár pokračovat.

Český pohár žákyň, Teplice-Šanov … 14. 1. – 15. 1. 2006

14.-15.1. 2006 proběhlo v Teplicích Šanově druhé kolo Českého poháru žákyň. Teplice máme kousek, jeli jsme až v sobotu ráno. Bydlení a strava jako obvykle v Šanově nemělo chybu. Z Poháru nadějí známý hotel Panorama poskytuje dostatek pohodlí a pohody. V sobotu jsme hráli úvodní zápas proti favorizovanému Olympu Praha. Předvedli jsme parádní výkon a po dvou neproměněných mečbolech prohráli až v tie-breaku 17:15. Bezprostředně následovalo utkání se Španielkou Řepy. Poznamenala nás předchozí prohra a celkem bez odporu jsme utkání odevzdali. Pak už ale následovala jedna výhra za druhou. Po sobotním programu jsme měli reálnou naději na postup mezi první čtyři týmy v české větvi Českého poháru a tím do první osmičky celostátních kol. Stačilo vyhrát nedělní zápasy proti VŠ Plzeň a domácímu Šanovu a skončili bychom pravděpodobně na tomto turnaji celkově druzí. Plzeňačkám se na turnaji moc nedařilo. Se Šanovem jsme měli aktivní bilanci (v Poháru nadějí - v ČP jsme s ním (v kvalifikaci) prohráli). Zápas proti Plzni proběhl nad očekávání dobře (naše ranní nedělní zápasy bývají většinou utrpení :-)) ). Možná i proto, že jsme hráli až třetí zápas od deseti hodin a mohli se pořádně probudit. Už jsme se viděli na "bedně". Ale neříkej hop … V bouřlivé atmosféře nás za podpory ječícího publika s bubnem domácí hráčky porazily. A tak jsme nakonec "bednu" minuli a přišli i o možnost hrát v dalším kole první osmičku. Je škoda jednoho nepovedeného utkání. Možná nás zaskočila atmosféra, na kterou nejsme zvyklí. Možná jsme už pokládali postup za jistý. No nic. Budeme hrát druhou osmičku. I to je samozřejmě velký úspěch, čtvrté místo v Čechách je skvělé. Další turnaj bude v Plzni, už se těšíme.

Český pohár žákyň, Plzeň … 4. 2. – 5. 2. 2006

4.-5.2. 2006 jsme se zúčastnili dalšího kola Českého poháru žákyň. Tentokrát nás hostila Plzeň. V sobotu ráno jsme v poklidu odjeli. Ubytovaní jsme byli na internátě hned vedle tělocvičen. Jen na jídlo se chodilo procházkou přes park - ale alespoň jsme se prošli. Hrálo se už za účasti moravských družstev. V naší (druhé osmičce) byly dva týmy Nového Jičína, Frýdek - Místek, Kometa Praha, Slavia VŠ Plzeň, Hradec Králové a Olomouc. První zápas jsme sehráli s ambiciózním Novým Jičínem "A" a v rychlém sledu následovala další utkání. Celkem jsme dokázali ze sedmi zápasů pětkrát vyhrát. Překonal nás jen Frýdek-Místek (po tuhém boji jsme podlehli v tie-breaku) a Plzeňáci. O jedno místo nám utekl postup do první osmičky. I tak ale můžeme být s výkonem spokojeni (například jako jediní jsme porazili ve výborném utkání Olomouc). Trošku mrzí nevyrovnané výkony (ztráta setu s Hradcem Králové). Začátkem března v Přerově budeme mít následující soupeře: Příbram, Španielku Řepy, Nový Jičín "A", Frýdek-Místek, Nový Jičín "B", Uherské Hradiště a Lokotku Plzeň.
Uvidíme, jak se nám bude dařit.

Český pohár žákyň, Přerov … 4. 3. – 5. 3. 2006

4.-5.3. 2006 jsme hráli poslední finálové kolo Českého poháru žákyň. Turnaj pořádá tradičně Přerov. Tentokrát jsme odjížděli v pátek odpoledne a cesta, přes vydatné sněžení, proběhla celkem v pohodě. Ubytování a jídlo jsme si tentokrát zajistili sami v našem oblíbeném motorestu Osečanka. Po sobotní snídani jsme odjeli do Přerova. Hráli jsme opět v hale Pozemních staveb na Předmostí. V hale byla celý víkend velká zima. Ani bufet tentokrát nefungoval na úrovni jako při našich minulých návštěvách. Hráli jsme druhou osmičku. V sobotu jsme jako obvykle sehráli pět zápasů. Potěšilo vítězství na Španielkou, naopak nás mrzel odevzdaný výkon proti Frýdku-Místku. V podvečer jsme odjeli na Osečanku, dali si večeři a nabírali síly na neděli. Druhý den turnaje jsme zase měli radost z porážky Lokotky Plzeň. Zamrzela Příbram, kdy jsme ve druhém setu skoro vybojovali tie-break. Prohráli jsme našimi hrubými chybami. Opět jsme (pokolikáté už) vyhráli čtyři zápasy. Třikrát jsme odešli z kurtů poraženi. V neděli jsme po turnaji zajeli ještě jednou na Osečanku, polidštili se, naobědvali a pak už tradá domů. I přes nedělní odpolední provoz cesta proběhla nezvykle rychle - zhruba po třech hodinách jsme byli doma. Celkově jsme v tomto turnaji skončili na čtvrtém místě. V konečném účtování Českého poháru pak jedenáctí. Přes nevyrovnané výkony celkem slušné umístění. I když jsme měli vyšší ambice :-))).

Mezinárodní turnaj Komárno … 28. 4. – 30. 4. 2006

28.4. 2006 jsme odjeli do Komárna, kde se v rámci Komárenských dní konal mezinárodní volejbalový turnaj juniorek. Hrálo se sice až v sobotu, ale my jsme vyrazili už v pátek ráno. Je to přece jen dálava. Jeli jsme autobusem. Cesta ubíhala v pohodě. Dokonce jsme si stihli prohlédnout i část přehrady v Gabčíkově. Do Komárna jsme přijeli v pozdních odpoledních hodinách. Po večeři jsme odjeli do asi 20 kilometrů vzdálené lázeňské oblasti Patince, kde jsme byli ubytovaní. Bohužel jsme přijeli mimo sezonu, celý obrovský komplex ubytoven, hotelů a bazénů nebyl ještě v provozu a celkově působil dost zdevastovaně. V sobotu ráno jsme po snídani vyrazili zpět do Komárna. Začínali jsme až v deset hodin. Letos se turnaje zúčastnily pouze čtyři týmy – kromě nás ještě výběr Budapešti, Nové Zámky a domácí Komárno. Byl vypsán pro juniorky. Hrálo se v sobotu na tři hrané, v neděli pak na tři vítězné sety. První zápas jsme hráli s Budapeští. Po prvním prohraném setu jsme se vzpamatovali a už to vypadalo, že druhý set v pohodě zvládneme. Vedli jsme 21:16. Ale bohužel, samo se nic nevyhraje :-((. Nakonec jsme prohráli 22:25. Třetí set jsme zvládli – ale to už opravdu o nic nešlo. Se svěšenými hlavami jsme nastoupili vzápětí proti Komárnu. Na nadšený výkon určitě mladších děvčat jsme nenašli recept a bez odporu prohráli 0:3. Poslední zápas s Novými zámky jsme už zvládli a bylo jasné, že budeme v neděli hrát o třetí místo. Po večeři bylo volno. Večer v Komárně probíhala řada akcí, tak jsme se i pobavili. Do Patinců jsme odjížděli kolem desáté. V neděli jsme nastoupili proti Novým zámkům. První dva sety jsme po celkem vyrovnaném boji prohráli. Nadechli jsme se v setu třetím a čtvrtém, kdy jsme už už sahali po tie-breaku. Nakonec jsme čtvrtý set bohužel nezvládli a po prohře 24:26 jsme v turnaji obsadili poslední místo. Po slavnostním zakončení jsme se rychle naobědvali, naskákali do autobusu a uháněli domů. Co ještě dodat? Opět jsme neuspěli v nepříliš silné konkurenci. Maďarky hrály dobře, ale rozhodně byly hratelné. Komárno jsme porazit měli, Nové Zámky ani v boji o třetí místo nic moc neukázaly. Naše nevyrovnané, ba přímo odevzdané výkony pokračují a to nás mrzí. Bez bojovnosti se prostě hrát nedá. Skvělé bylo pohostinství ze strany pořadatele, starali se o nás vzorně. Snad se nám příští rok povede vycestovat znovu a ukážeme se v lepším světle.

MEMORIÁL SIMONY MACHANOVÉ, Kralupy n.Vlt. … 10. 6.

10.6. 2006 jsme pořádali v Kralupech již 14. ročník mezinárodního turnaje „Memoriál Simony Machanové“. Ze zahraničí letos přijelo jen Komárno, tradiční účastník turnaje – Budapešť – tentokrát vynechal. Snad se jim podaří přijet příští rok. My jsme postavili dva výkonnostně vyrovnané týmy, I. a II. Dále pozvání přijala družstva Nymburka, Benešova, Šanova, Slavie a výběr Středočeského kraje. Věková kategorie tohoto turnaje je volná, takže Slavia přijela s juniorkami, za Komárno a Výběr hrály žákyně, ostatní týmy hrály s kadetkami. Hrálo se ve dvou skupinách, následovala utkání o umístění ve spodní části tabulky, semifinále, zápas o třetí místo a finále. Přesto, že se hrálo na obou kurtech a mezi zápasy nebyly velké časové prodlevy, skončil turnaj až v půl osmé večer. Naštěstí jsme díky kvalitnímu bufetu neměli hlad :-)). Oběma našim družstvům se podařilo postoupit ze skupin. V semifinále už ale jedno muselo „z kola ven“ . Po obětavějším výkonu do finále postoupila I. V závěrečných zápasech už II nedokázala zopakovat výkon ze skupiny a neporazila podruhé Nymburk a obsadila tak celkově čtvrté místo. Ve finále pak I v kvalitním zápase podlehla Slavii v tie-breaku (17:19). Chybělo opravdu málo a byli jsme první. Celkově jsme se ukázali ve velice pěkném světle. Hráli jsme obětavě a divákům jsme se moc líbili.

NYMBURK … 17. 6.

Na úplný závěr sezony jsme se ještě zúčastnili turnaje v Nymburce. Opět kvalitně obsazený turnaj – Hradec Králové, Nymburk, Zruč nad Sázavou, výběr Středočeského kraje. Hrálo se na dva hrané sety, každý s každým. Snažili jsme se, ale už to nebylo ono. Na rozdíl od „Machanové“ se moc nedařilo. Vlastními chybami jsme prohráli s Nymburkem a Zručí. Dobře rozehrané zápasy jsme nedokázali dotáhnout do vítězného konce. Nedá se svítit, ne vždy se vede :-)). Třetí místo také není k zahození. Je konec sezony, vzhůru do další !

Sezona 2006/2007

IKAST … 16. 9. – 17. 9. 2006

První turnaj nové sezony jsme si zajeli zahrát až do vzdáleného dánského Ikastu. Ikast je partnerské město Kralup. Každý rok pořádají velký mládežnický sportovní víkend. V halách hrají volejbal dívky i kluci, na venkovních hřištích se bojuje ve fotbale. V minulosti se naše volejbalová družstva pravidelně umísťovala na předních místech. V předchozích dvou letech se Kralupy nezúčastnily. Letos ale všechno vyšlo. Jeli jsme společně s mladšími žákyněmi, které vyrazily sbírat první zkušenosti. My jsme postavili dva týmy - kadetky (v kategorii do 17. let) a juniorky (kategorie do 19. let). V obou kategoriích jsme tedy měli věkovou rezervu. Jeli jsme autobusem už ve čtvrtek na noc. Cesta byla opravdu dlouhá - více než tisíc kilometrů. S mírným blouděním v Drážďanech a spoustou zastávek jsme jeli skoro devatenáct hodin. V pátek ve dvě odpoledne jsme přijeli do Ikastu. Hned se nás ujali na radnici, kde byl připraven pozdní oběd. Po něm jsme se ubytovali. Bydleli jsme ve třídách školy Hyldgard. Škola je postavena velmi členitě, přízemní budovy s učebnami jsou účelně zařízeny. Každá třída má samostatný východ do venkovních prostor. Součástí areálu jsou dvě haly kde bylo postaveno šest kurtů. Po zabydlení mladší žákyně odešly do plaveckého bazénu a my jsme se vydali do města na obhlídku. Vrátili jsme se těsně před večeří, kterou podávali ve škole. Byla formou bufetu (těstoviny s kuřetem a spoustou zeleniny, vynikající bílé a celozrnné bagety a chleba). Potom jsme už jen odpočívali po úmorném dni (a noci). V sobotu jsme se přesunuli do Městské haly (Ikashal), kde obě naše družstva hrála. Hala na opačném konci města, opět velmi účelně zařízená, opět dva prostory celkem se šesti kurty. Kadetky měly za soupeře týmy Amager Kodaň, Lyseng Arhus, Holte Kodaň, Brondby Kodaň, Ikast, DHG Odense, Gentofle Kodaň, Skovbakken Arhus, Hjallese Odense, Gistrup Aabörg, Havndal Kodaň a Rosenlund Kodaň. Ve skupině jsme nejprve celkem snadno porazili Lyseng (2:0). Ve druhém zápase jsme v tie-breaku prohráli s uječeným Amagerem (v loňské sezoně šesté v dánské lize). A šlo se do oprav, kde už jsme bez problémů porazili Havndal 2:0. Pak už nás čekalo čtvrtfinále (hrálo se ve škole - takže přesun). Mezi halami fungovala kyvadlová přeprava - ani jsme se neunavili :-)). Ve čtvrtfinále jsme po pěkném výkonu (hlavně ve druhém setu a tie-breaku) porazili Hjallese 2:1. Juniorky hrály proti Brondby Kodaň, Lyngby Kodaň, Fortuna Odense, Rosenlund Kodaň, Havndal Kodaň, Gentofle Kodaň, Grondal Kodaň, Spentrup Arhus, Skjem Arhus, Arhus Arhus, HIK Aabörg, Svedala Švédsko. Ve skupině jsme nejprve snadno porazili Havndal 2:0, pak (méně snadno) Rosenlund 2:1, ve čtvrtfinále pak znovu Havndal 2:0. To bylo v sobotu vše. Následovala večeře, relaxace a příprava na neděli. Čekalo nás semifinále v obou kategoriích. Oba týmy už hrály ve školních halách, takže jsme se nemuseli nikam přesouvat. Kadetky v semifinále v tie-breaku porazily snad ještě uječenější Amager než v sobotu. A byly ve finále ! Juniorky v semifinále bez problémů přehrály Gentofte 2:0. Ve finále oba týmy shodou okolností narazily na Brondby. Kadetky bez problémů zvítězily a obsadily první místo. Juniorky v krásném zápase prohrály 2:0. Hlavně ve druhém setu se hrál pohledný volejbal. Po boji jsme prohráli 23:25. Rozhodně se nemáme za co stydět. Druhé místo je skvělé. V kategorii do devatenácti let je to pěkný úspěch. Finálový soupeř je čtyřnásobný mistr Dánska. Zase jsme jednou ve světě předvedli, že umíme v Kralupech hrát volejbal. Mladší žákyně skončily na sedmém a osmém místě. Po skončení turnaje jsme se někteří skočili vykoupat do krásného bazénu. Vyřádili jsme se na toboganu, skokanských můstcích, horolezecké stěně. Nahřáli jsme se ve vířivce. Parádní relaxace. Po večeři jsme se přestěhovali do tělocvičny (museli jsme vyklidit třídy - v pondělí už byla škola). Snídali jsme pro změnu na radnici. Následoval výlet do Legolandu.I když se nám původně moc nechtělo myslím, že nakonec nikdo nelitoval. Byl to opravdu zážitek. Po návratu do Ikastu jsme hodinu hráli bowling. Pak už následovala večeře v restauraci nad bowlingem, krátké rozloučení a vyrazili jsme k domovu. Cesta proběhla nad očekávání dobře. Cca v devět ráno, po zhruba čtrnácti hodinách jsme byli v Kralupech.
Opět velmi podařený turnaj. Jedinou vadou na kráse je úraz Ádi P., která má zlomenou jednu ze zánártních kůstek. Přejeme brzké uzdravení!

Nymburk … 28. 9. – 29. 9. 2006

Již potřetí pořádal Středočeský kraj mezinárodní volejbalový turnaj O pohár Středočeského kraje pro spřátelené zahraniční regiony. Je vypsán pro kategorii juniorek a juniorů. Potřetí na tomto turnaji reprezentovaly Středočeský kraj dívky z Dvořákova gymnázia v Kralupech. Protože většina z nás na této škole studuje, jely jsme i letos. Téměř celé naše družstvo, posílené o Lenku H. z vyššího ročníku, se snažilo navázat na úspěchy předešlých let (v roce 2004 druhé, 2005 první). Minulé ročníky se hrály ve sportovním centru v Brandýse nad Labem. Letos se akce přestěhovala do Nymburka, kde je asi nejlepší zázemí pro sportovce v naší republice. Několik hal, bazény, kvalitní ubytování … prostě paráda. Přijely jsme už ve středu odpoledne. Ve čtvrtek se hrálo ve skupinách, v pátek o umístění. Turnaje se zúčastnilo osm týmů: Vojvodství Mazowiecke a Opole z Polska (měly přijet i číňanky, které ale údajně nedostaly víza – proto dva polské regiony), Západní Götaland ze Švédska, Benátsko (Itálie), slovenská Bratislava, Burgundy (Francie), Porýní-Falc (Německo).
V naší skupině měla děvčata za soupeře italky, švédky a polky – Mazowické vojvodství.
První zápas jsme celkem v pohodě vyhrály, druhý jsme rozhodly až v tie-breaku. Ve třetím už o nic nešlo – ze skupiny postupovaly dva týmy a bylo celkem jedno, jestli půjdeme z prvního nebo druhého místa. Sice jsme prohrály 2:0, ale poměr míčů (51:55) napovídá, že rozhodně nešlo o jednoznačnou záležitost. Do semifinále jsme postoupily a už můžeme být v nejhorším čtvrté. Po náročném dni jsme večer relaxovaly, některé z nás využily možnost jít se protáhnout do bazénu.
V pátek se hrálo o celkové umístění. V semifinále jsme sehrály nádherný zápas s dalšími polkami (Opole). Všichni přihlížející se shodli, že to bylo předčasné finále. Zápas připomínal houpačku :-)) – první set jsme prohrály, druhý vyhrály rozdílem dvou tříd. Rozhodoval tie-break, ve kterém se štěstí přiklonilo na stranu polek (21:23). Čekal nás tedy boj o bronz. Naším soupeřem bylo družstvo bratislavského kraje. V dalším velice vyrovnaném zápase jsme nakonec vybojovaly krásné třetí místo. Hřeje nás to především proto, že jsme v boji proti starším děvčatům obstály, opět ukázaly kvalitu kralupského volejbalu a byly na „bedně“.
Protože nás v sobotu čekal první mistrák, nemohly jsme čekat ani na slavnostní zakončení. Dostaly jsme medaile a pohár, trochu se polidštily a jelo se domů. Maminky musely honem prát a sušit, abychom druhý den zase vypadaly k světu :-))).

Mezinárodní turnaj Komárno … 28. 4. – 29. 4. 2006

27.4. 2007 jsme odjeli do Komárna, kde se v rámci Komárenských dní pravidelně koná mezinárodní volejbalový turnaj juniorek. Po loňské nevydařené účasti jsme si chtěli napravit reputaci. Opět jsme jeli v pátek ráno. Ubytovaní jsme byli zase v Patincích, tentokrát hned na kraji rekreačního areálu v nově zrekonstruovaném penzionu. Letos se zúčastnilo pět týmů – dva Komárenské, Nové Zámky a Výběr Budapešti. V sobotu jsme hráli čtyři zápasy – každý s každým. První zápas jsme zvládli a proti Novým Zámkům předvedli slušný výkon – 2:0. Druhý zápas se také vydařil – proti áčku Komárna jsme hlavně v prvním setu předvedli, co v nás dříme :-))). Ve třetím zápase – béčko Komárna – to začalo lehce skřípat, nicméně jsme vyhráli 2:1. Bylo už jasné, že jsme postoupili do nedělního finále. V posledním zápase jsme sehráli vyrovnanou partii (i když poměr setů nevypadá, zápas to byl pěkný) s až o dva roky staršími Maďarkami, vyhrát se nám však nepodařilo – 0:2. Po večeři, tentokrát v místní škole bylo volno. Do Patinců jsme odjížděli po deváté hodině. V neděli jsme hráli až od půl dvanácté – parádně se vyspíme. Po posunuté snídani jsme s rozloučili v příjemném penzionu a odjeli zpět do Komárna. Finále se hrálo na tři sety, čekaly nás Maďarky. Všichni jsme se těšili na parádní zápas, náš soupeř z nás měl obavy. Všechno ale bylo jinak. Naše soupeřky na nás „vletěly“ a kromě začátku prvního setu bylo jasné, kdo je na hřišti pánem. Nám se nedařilo vůbec nic. Pokud jsme přijali a podařilo se nahrát, jen málokdy jsme dokázali míč položit. Připravené bloky vyřadily ze hry naše střeďačky a nebyli jsme schopni nic vymyslet. Prohráli jsme až ostudně hladce 3:0. Celkově druhé místo je samozřejmě pěkné, ale předvedený výkon radost z tohoto umístění kalí. Ale co naplat, naše nevyrovnané výkony známe. Po obědě jsme se ještě proběhli po městě a pozdě odpoledne odjeli domů. Kolem desáté večer jsme už byli v Kralupech. Pohostinství komárenských bylo opět skvělé. Pokud se povede vycestovat i příští rok, určitě smázneme i Maďarky :-))).

ŠANOVSKÝ TROJÚHELNÍK – Teplice … 12. 5. – 13. 5. 2006

12.5. 07 ráno jsme odjeli na víkendové klání juniorek - v Teplicích pořádali 11. ročník turnaje „Šanovský trojúhelník“. Nechali jsme doma spoluhráčky, které odehrály celou sezonu a těšili jsme se, jak se předvedeme. Šlo nám hlavně o to si zahrát. Soupeřky byly zdatné: extraligové a ligové týmy Děčína, Žižkova, Sokolova, Šanova a Ústí nad Labem, dále Žatec a skvěle hrající Lanškroun. A výsledky tomu odpovídaly. V sobotu jsme až příliš lehce prohráli s Děčínem a Lanškrounem. Trošku jsme potrápili Žižkov, trošku víc Šanov a nejvíc asi Sokolov – jediné vítězné utkání :-(((. V sobotu se končilo až kolem sedmé večer. V neděli nás ještě čekaly dva zápasy – Žatec a Ústí. Bohužel, ani jeden zápas jsme nezvládli a oba prohráli v dramatickém tie-breaku. Celkově jsme lepším poměrem setů skončili na šestém místě. Úspěch? – neúspěch? – těžko říci. Konkurence byla opravdu silná. Opět se nám nepodařilo porazit soupeře, na které jsme měli. Nedokázali jsme dotáhnout do vítězného konce dva pěkně rozehrané tie-breaky. To bychom při našich zkušenostech zvládat měli. Nicméně záměr, který jsme si určili byl splněn vrchovatě. Kvalitní turnaj, kvalitní soupeři, zahráli jsme si všichni až až.

Memoriál Simony Machanové – Kralupy nad Vltavou … 9. 6. 2007

Po roce jsme opět pořádali Memoriál Simony Machanové. Na letošní již patnáctý ročník turnaje juniorek přijela dvě zahraniční družstva – Hennigsdorf (DE) a tradiční účastník slovenské Komárno. Dále přijela Slavia Praha – loňský vítěz, Nymburk, Benešov, výběr Středočeského kraje. Jako loni jsme postavili dva týmy Kralup. Hrálo se jako obvykle na antuce na Sokoláku. Po slavnostním zahájení se v devět hodin rozjely zápasy ve skupinách. V krásném (až moc :-))) ) teplém počasí šlo jedno utkání za druhým jako na drátkách. Kralupský tým č. I směřoval odpovědným přístupem k jednotlivým zápasům k bezproblémovému postupu ze skupiny. Dvojce se už tolik nedařilo: skončila ve skupině poslední. Následovaly semifinálové zápasy, utkání o umístění na 5. – 8. místě. Finále se hrálo souběžně se zápasem o třetí místo a v půl sedmé „už“ byl konec. Slavnostně jsme zakončili, předali ceny, lehce poklidili a prchali domů. Všichni jsme toho měli plné „kecky“.
A umístění? V pěkném, i když díky trenérům poněkud vyhecovaném finále, zvítězil Nymburk nad Slávií . V zápase o třetí místo vyhrál tým č. I nad Komárnem. Tým II porazil v zápase o sedmé místo Středočeský výběr. Škoda, že turnaj kolidoval s dalšími akcemi pořádanými v rámci Dnů Kralup. Tím utrpěla návštěva. Kvalitní výkony všech zúčastněných si určitě zasloužily lepší diváckou kulisu.

Nejlepší hráčka Kralupy I: Renata
Nejlepší hráčka Kralupy II: Magda

Pohár pro nejlepší nahrávačku získala Veronika HÁJKOVÁ ze Slavie Praha

Sezona 2007/2008

Komárno … 26. 4. – 27. 4. 2008

V rámci Komárenských dní se konal další ročník volejbalového turnaje. I letos jsme dostali pozvání a tak jsme vyrazili. Tradičně jsme odjížděli už v pátek ráno. Letos jsme snad poprvé v dešti. V předchozích letech (jeli jsme potřetí) bylo vždy krásně teplo. Nepříjemné počasí panovalo až za Bratislavu. Teprve před Komárnem se začalo vyjasňovat a celý zbytek pobytu se na nás usmívalo sluníčko. Cesta autobusem byla dlouhá, ale proběhla v pohodě. Po asi osmi hodinách jsme vystupovali před školou, kde už nás čekali organizátoři turnaje. Za chvíli byla večeře v místní školní jídelně. Pak rozchod a časný odjezd do Patinců, kde jsme již pravidelně ubytovaní. Druhý den nás čekaly obtížné zápasy, tak se šlo do hajan. V sobotu ráno jsme se po snídani v penzionu v Patincích přesunuli zpět do Komárna. Už od devíti hodin jsme nastoupili proti družstvu Brna, které na poslední chvíli zaskočilo za nepřijevší původně pozvané Polky. Předcházelo samozřejmě slavnostní zahájení. Nechybělo tradiční představení všech hráček a trenérů. A pak už se hrálo. Brňanky jsme porazili 3:1, ale rozhodně to nebylo jednoduché. Následovala asi tříhodinová pauza, kdy hrály Maďarky s Komárnem. Mezitím jsme stihli obídek ve školní jídelně. Pak zápas proti Komárnu. Tradičně nepříjemný soupeř nám svými zákroky v poli dal pořádně zabrat. Dokázali jsme vyhrát 3:1, ale i tentokrát to byl boj. A už jsme měli volno. Bohužel jsme tentokrát přijeli na samém začátku Komárenských dní. Město ještě nebylo vyšňořené, chyběly stánky i amfiteátry. Takže jsme se krátce po večeři vrátili do Patinců. V neděli nás od 9 ráno čekala Budapešť. Protože v posledním sobotním zápase porazila Brno věděli jsme, že půjde o zlato. Ráno jsme se nasnídali sbalili věci a už se zase jelo do Komárna. V boji o první místo jsme vedli 1:0 na sety. Následující dva jsme prohráli. Dokázali jsme srovnat na 2:2. V tie-breaku ještě Maďarky otáčely za stavu 8:7, ale pak už jsme na kurtu vévodili my a výhrou 15:10 jsme slavně zvítězili. Po dvou letech, kdy jsme po zlatu pokukovali z druhého místa se to povedlo. Zápas to byl velmi kvalitní, všichni diváci byli nadšeni výkonem obou týmů. V bouřlivé atmosféře, kdy komentátor zápasu hecoval chvíli nás, chvíli Budapešť jsme předvedli kvalitní a obětavý výkon. Při vyhlašování výsledků ještě dostala cenu Petra H. jako nejlepší hráčka turnaje. Zaslouženě – svým výkonem strhla všechny ostatní a byla opravdu vyčerpaná. Nejlepší hráčka družstva pak byla vyhlášena Pavla B. Bylo to fakt skvělé. Po polidštění se následoval oběd. Mezitím si to o třetí místo rozdalo Komárno s Brnem.Pak už slavnostní zakončení turnaje a odjezd. Po zhruba sedmi hodinách jsme byli doma. Skvělá byla (už tradiční) péče a přívětivost pořadatelů – těšíme se, že je přivítáme na Memoriálu Simony Machanové a samozřejmě, budeme li pozváni, přijedeme i příští rok.

Memoriál Simony Machanové – Kralupy nad Vltavou … 7. 6. 2008

Letošní již šestnáctý ročník Memoriálu Simony Machanové jsme pořádali v sobotu 7.6.2008. Termín byl opět přizpůsoben konání Dnů Kralup. Bohužel nám odřekli účast loňské vítězky z Nymburka, na poslední chvíli jsme se dozvěděli, že nehodlá přijet ani pozvaný Šanov. Jak to tak bývá, nepodaří se honem honem sehnat náhrada. Nnavíc jsme se rozhodli, že po dvou letech postavíme i my jen jedno družstvo. Takže nakonec se počet účastníků scvrkl na pět. Je fakt, že tím pádem bylo na všechno více času. Podruhé jsme přivítali Hennigsdorf, tradičně přijelo Komárno. Pětici doplnila Slavia Praha a Benešov. Počasí Roman objednal skvělé, bylo příjemně teplo, odpoledne hrozivé mraky vzala voda a u nás ani nekáplo. Výborný nápad také byl s ozvučením areálu (díky Vendelíne), takže celý den všechna klání podbarvovala hudba a finále jsme dokonce po vzoru Komárna okomentovali. Hrálo se systémem každý s každým, pak utkání o třetí místo a finále. V základní části dominoval Benešov, kterému jsme jediní my dokázali sebrat set. Do finále tak šel z prvního místa. Velice dobře také hrála Slavia, prohrála jen s Benešovem. Protože ale ztratila ještě set s Hennigsdorfem, měla stejně bodů a poměr setů jako my. Po přepočítání míčů bohužel pro ni šla na třetí místo a my jsme byli i přes dvě prohry 1:2 ve finále. V souboji o třetí místo Slavia podlehla Komárnu. Finálové utkání se rozhodovalo až v tie-breaku, kde jsme prokázali větší vůli po vítězství a po letech na domácím turnaji vybojovali první místo. Tím jsme završili úspěšnou sezonu (3. v lize kadetek, 1. v kraji juniorek a postup do ligy, 1. v Komárně, 1. v Kralupech). Teď si dáme pauzičku, už budeme do konce měsíce jen trénovat a v polovině srpna to vypukne – soustředění :-))).

Pohár pro nejlepší nahrávačku získala Zuzka BERANOVÁ z Benešova.

Sezona 2008/2009

Komárno … 25. 4. – 26. 4. 2009

Také letos jsme dostali pozvánku na tradiční mezinárodní turnaj do Komárna. Jeli jsme už po čtvrté (to to letí) … V loňském roce jsme vyhráli a tak jsme jeli obhajovat. Pravidelně odjíždíme už v pátek (je to přece jen dálava). Tentokrát jsme jeli o dvě hodinky později, než obvykle. I přes to jsme do Komárna dorazili poměrně včas – právě k večeři. Letos jsme poprvé bydleli v Komárně, takže nebylo třeba nikam spěchat. Předchozí přesuny do kolem dvaceti kilometrů vzdálených Patinců nás limitovaly v pátečních a sobotních programech. Ubytovna byla nedaleko tělocvičny, chodili jsme se po svých. Po krátké obchůzce centra města se šlo spát. V sobotu jsme začínali hned po slavnostním zahájení a bylo třeba nabrat síly a uvolnit se po kodrcavé cestě po kvalitních českých dálnicích. V prvním sobotním zápase jsme nastoupili proti celku Brna. Soupeřky jsme neznali, ale pohlídali jsme si jejich útoky z vysokých nahrávek. Hlavně na středu nám to sice trošku dělalo potíže, ale celkově jsme zápas zvládli. Po více než třech hodinách proložených obídkem a odpočinkem na sluníčkem vyhřátém trávníku jsme nastoupili proti domácímu Komárnu. A nastal mazec. Poprvé jsme se setkali s míčem se kterým se hrají mezinárodní soutěže, bez možnosti si na něj předem alespoň sáhnout. Modrožlutá Mikasa, kterou firma vyvinula na olympiádu v Číně nám opravdu nesedla. Míč si létal jak chtěl, nebyli jsme schopni ho přijmout a rázem jsme prohrávali 0:11. A v tomto duchu pokračoval celý zápas. První set jsme prohráli s devítkou, druhý už byl lepší a ve třetím jsme dokonce uhráli dvacet bodů.

Hodnocení dle internetu: „MIKASA představuje zcela novou technologii volejbalových míčů pod řadou ‚MVA‘. Jedná se o osmipanelovou technologii, která přispívá k lepší kontrole míče a stabilitě při letu. Výsledkem nové barevné kombinace a rozložení panelů je mnohem lepší viditelnost míče při hře.“ – no nevím :-))), asi bychom si zvykli.

V sobotu to pro nás bylo vše, večer jsme zafandili našim hokejistům a šli spát. V neděli nás čekal nelehký úkol. Pokud porazíme 3:0 výběr Budapešti, budeme stále ve hře o zlato. A podařilo se! Ve velice kvalitním utkání a obětavém výkonu jsme to dokázali. V posledním zápase pak Komárno zvítězilo 3:1 nad Brnem a my jsme mohli slavit. Opět máme zlato. Po slavnostním zakončení následoval rychlý oběd a po jedné hodině jsme už odjížděli k domovu. Jako obvykle cesta zpět uběhla rychle, po osmé jsme už byli doma. Děkujeme komárenským za bezchybnou péči a těšíme se na příští ročník. Teď už nás čeká jen Simona Machanová a konec sezony je tu.

Memoriál Simony Machanové – Kralupy nad Vltavou … 6. 6. 2009

Sedmnáctý ročník Memoriálu Simony Machanové jsme – opět v rámci Dnů Kralup – pořádali v sobotu 6.6.09 na kurtech na Sokoláku. Ráno jsme vstávali do sluníčka, ale už před zahájením se zatáhlo a bylo i chladno. Abychom to neměli jednoduché, v půl deváté zavolali z Příbrami, že nepřijedou – a to bylo na devátou naplánované slavnostní zahájení. A tak Roman zasedl a honem vytvořil nový rozpis. Stejně jako v loňském roce hrálo pět družstev. Omluvil se Hennigsdorf (maturity). Naopak jsme pozvali staronového účastníka – Děčín a sympatické Brno se kterým jsme se potkali v Komárně. Tradičním naším hostem je už pravidelně Komárno. To letos postavilo dva týmy. Hrálo se systémem každý s každým. Ve tři čtvrtě na deset byly rozehrány první zápasy. Všechno probíhalo podle plánu. Jen počasí, přes to že bylo dlouhodobě objednáno, se moc nevyvedlo. Po čase se zvedl vítr a stále se honily mraky. Teplota se za celý den nevyšplhala nad sedmnáct stupňů. Před zahájením bojů o třetí místo a finále se navíc rozpršelo. Po chvíli čekání jsme se rozhodli turnaj ukončit. Umístění jsme nechali podle výsledků v základní části. My jsme v ní zaváhali jen s dvojkou Komárna a těšili jsme se na ní znovu ve finále. Takhle jsme se museli spokojit s druhým místem. Třetí skončil Děčín, Brno obsadilo čtvrté místo a jednička Komárna byla pátá. Díky všem, kteří se starali o zdárný průběh celého turnaje. Venda opět ozvučil celý areál, prostě jen to počasí … Konec sezony je tu, teď už jen odtrénujeme do konce června a v srpnu hurá do Lužických hor na soustředění.

Pohár pro nejlepší nahrávačku získala Pavla Sajdlová.

Sezona 2009/2010

Komárno … 30. 4. – 2. 5. 2010

Předposlední akce pro juniorky (musely nám znovu vypomoci žákyně, jinak bychom jeli jen v sedmi) se konala v Komárně. V rámci Komárenských dní jsme opět zavítali do našeho partnerského města. Letos už naposledy – stárneme, stárneme. Odjíždělo se opět v pátek, kvůli focení na gymnáziu opět posunutě. Nicméně jsme všechno stihli a v pohodě dorazili včas na večeři. Stejně jako v loňském roce jsme bydleli na internátě nedaleko tělocvičny. Bylo příjemné, že jsme nebyli vázáni na přesun do Patinců, kde jsme bydleli ještě před dvěma lety. Komárenské dny byly v plném proudu, stánky a koncerty byly téměř všude. Turnaje se letos zúčastnila dvě maďarské družstva – kromě výběru Budapešti přijel ještě Györ. Čtveřici doplnily domácí hráčky. V sobotu ráno jsme začínali proti Komárnu. Báli jsme se Mikas (viz loňský turnaj). Tentokrát jsme se s nimi mohli i rozcvičit – a bylo to znát. Opravdu nám již nedělala hra s nimi problémy. Až hladce jsme vyhráli 3:0. Stejně jsme si vedli i proti výběru Budapešti a Györu. V neděli nás opět čekalo finále, tentokrát proti Komárnu. Za účasti představitelů města Kralup jsme se (stejně jako před třemi lety) opravdu nepředvedli. První set jsme dokázali vyhrát 25:22. A pak se začaly dít věci: domácí hráčky přitvrdily podání a my jsme se totálně rozložili. V následujících třech setech jsme dostali pořádnou nakládačku – neuhráli jsme ani dvacítku. No nic, obhajoba prvního místa se nepovedla. Poslední naše účast nedopadla podle našich představ, ale co se dá dělat. Příští rok už budou muset jet kyselky. Nutno zmínit tradiční vzornou péči pořadatelů, organizace neměla jako vždy chybu. Díky.

Memoriál Simony Machanové – Kralupy nad Vltavou … 5. 6. 2010

Loučení s mládežnickými kategoriemi – poslední akce sezony a teď už jen: sbohem dětství a pubertální roky. Od příští sezony jsme už zodpovědné, dospělé a budeme proto bojovat v ženských kategoriích. Ale konec nostalgie :-))). Poslední turnaj v sezoně 2009/2010 jsme tradičně pořádali v Kralupech. Již 18. ročník mezinárodního Memoriálu Simony Machanové. Celý týden lilo jako z konve, Morava, Polsko i Slovensko – a v pátek i Jižní Čechy bojovaly s přívaly vody. V pátek odpoledne se vyjasnilo a v sobotu 5.6.2010 to prostě vyšlo. Nádherné slunečné počasí, které Roman objednával již týdny dopředu se opravdu dostavilo.
Letošního turnaje se zúčastnilo šest družstev. Mělo nás být původně osm, ale Hennigsdorf již podruhé za sebou nepřijel (opět zkoušky hráček). Na poslední chvíli (ve čtvrtek večer) ještě účast odřekly Střešovice. I tak toho však bylo dost a dost. Kvalitní soupeři (všechno ligové a extraligové týmy) + systém každý s každým na dva hrané sety = skoro osm hodin volejbalového zápolení. Kdo měl ruce a nohy, přišel. Naše starší spoluhráčky, které již letos juniorskou kategorii nemohly hrát se vzorně staraly o kurty a zapisování. Dokonce se mihla i Petra H. Nevím, zda se objevila Gabča nebo Magda, případně Áňa P.? Ale jinak tam opravdu byli všichni. V krásné atmosféře jsme ani jednou nezaváhali a prošli celým turnajem bez ztráty setu. Po roční pauze jsme se vrátili na první místo a na putovním poháru přibude opět nápis – Kralupy. Navíc si Áňa H. odnesla pohár pro nejlepší nahrávačku. Díky všem za pomoc při organizaci, skvělému bufetu, kvalitnímu ozvučení areálu atd., atd.
S mládežnickými kategoriemi jsme se rozhodně rozloučili důstojně. Do dalších let si budeme přát, aby nám vydrželo kamarádství a všichni jsme – ať už dopadne naše další (nejen) volejbalová kariéra jakkoli – zůstali takoví, jací jsme. Slza ukápla, howgh.